KONEKTIVITA JAKO ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLAD PRO PRŮMYSLOVÝ INTERNET
Nejpozději loni bylo zřejmé, že k digitalizaci neexistuje alternativa ani pro výrobce obráběcích strojů, ani pro jejich zákazníky. O nadcházejících 12 měsících jsme vedli rozhovor s Tommym Kuhnem, jednatelem společnosti DMG MORI Software Solutions GmbH.
Pane Dr. Kuhne, jak hodnotíte rok 2018?
Digitalizace enormně nabrala na rychlosti. Pocitově byl rok 2018 určitě pro mnohé nejrychlejším rokem všech dob. Diskuse o kladech a záporech stále více nabírá na věcnosti, bez ohledu na jistou „vlnu nadšení“.
Digitalizace je již na široké frontě chápána jako kontinuální, především ale ve vysoké míře jednotlivým podnikům individuálně uzpůsobený transformační proces s dalekosáhlými vzájemnými dopady i mimo hranice vlastního podniku.
Co to znamená konkrétně?
Znamená to zaprvé, že každý podnik musí digitální transformaci utvářet a urychlovat tak, jak je to pro něj samotného a jeho cíle dobré. Digitální aplikace pro velké podniky se stovkami strojů a lidí jsou jiné než aplikace pro malé a střední podniky. To ale také znamená, že každý podnik se díky digitalizaci stále více stává interaktivní součástí kolaborativní sítě tvorby hodnot, kterou tvoří podukty, služby a data – s konektivitou jako „přístupovým oprávněním“ pro zapojení do spolupráce v rámci průmyslového Internetu.
Jak DMG MORI podporuje své zákazníky v oblasti digitalizace?
Pro nás jako výrobce obráběcích strojů je důležitá rovnováha tradice a moderních přístupů. DMG MORI bude nadále symbolem perfektních výrobních prostředků v oblasti třískového obrábění a pokročilých technologií, jako např. 3D-tisku. Naši zákazníci ale od nás mohou očekávat, že je budeme ve stejné kvalitě komplexně doprovázet při jejich procesu digitalizace.
Co rozumíte pod pojmem komplexně?
Na cestě do digitálního věku výroby má především náš IoTconnector jako obousměrné rozhraní stroje strategický význam daleko přesahující hranice dílny. Přes něj od stroje přenášíme stavové údaje a nesčetná data od senzorů pro navazující analýzy. Na základě získaných poznatků pak postupně zlepšujeme proces – částečně již adaptivně v reálném čase.
Co se souhry mezi strojem a nástrojem týče, tak v prosíťované výrobě víme, které nástroje se kde nacházejí, kde které nástroje budou jako další zapotřebí a jaký je aktuální stav těchto nástrojů. Zákazník tím pádem disponuje všemi informacemi, které potřebuje pro perfektní plánování kapacit a pro logistiku nástrojů.
Za hranicí strojů a nástrojů se v rámci digitální tvorby hodnot stále více soustřeďujeme také na navazující procesy – až po perfektní souhru lidí, služeb a dat v digitální továrně, a za jejími hranicemi také v celých digitálních sítích tvorby hodnot …
Takže neexistuje jedno prosíťování či jedna konektivita?
Ano, tak to je. Každá aplikační úroveň má své požadavky ohledně konektivity. Úroveň 1 se například týká vzdálené podpory v případě servisu. Zde se vyměňují obrázky a videostreamy a zákazníkovi se rychle dostane podpory od experta, který ani nemusí být na místě přítomen. Díky tomu lze minimalizovat prostoje.
Úroveň 2 slouží integraci. Zde se vyměňují soubory mezi softwarovými systémy a stroji – jako například přiřazování NC-programů z CAM systémů daným strojům. Tím se redukují časy manuálních příprav a urychluje průběh procesu.
Úroveň 3 slouží automatizaci. Zde zaznamenáváme základní stavy strojů z jejich řídicích systémů, a to v sekundovém taktu. Plánovací systémy, systémy na řízení údržby a monitorovací systémy mohou pouhým využitím těchto dat zřetelně zvýšit vytížení strojů, ihned reagovat na neplánované prostoje a zajistit pro centrální instanci transparentní přehled přes všechny výrobní procesy. Od úrovní 4 a 5 už je to komplexnější. Zde začínáme stahovat ze stroje data ze senzorů a k zakázkám v taktu 100 až 3 ms.
Pomocí příslušného analytického softwaru můžeme vygenerovat mnoho různých předpovědí k očekávanému stavu strojů, takže již před vznikem neplánované poruchy lze reagovat a poruše předejít nebo během procesu proměřovat obráběné díly a proces adaptivně uzpůsobit.
Co by mělo být prvním krokem směrem k digitalizaci?
Důležitými pro vstup jsou sebekritické určení vlastního stavu v podobě digitálního auditu a postupné plánování s realistickými cíli. Monitoring výkonů strojů je zpravidla dobrým vstupem s velkou užitnou hodnotou, protože na základě shromážděných poznatků lze plánovací a údržbové procesy rychle zlepšit.